Hlášky
Dracula: Zmínil jsem se už o tom, žes to byl ty, kdo mě zabil? Musí to být takové břímě, takové prokletí, být levou rukou Páně. Chci jediné, Gabrieli. Život. Pokračování svého druhu. A možná vrátit můj prsten. Neboj se, Gabrieli. Neboj se. Vrátím ti tvůj život. Tvou paměť.
Van Helsing: Na některé věci je lepší zapomenout.
(Změní se ve vlkodlaka a Draculu zabije.)
Dracula: Copak to nechápeš? Můžeme být přátelé! Partneři! Bratři ve zbrani!
(Pustí se do boje.)
Aleera: Anno, lásko moje, díky tvé krvi budu stále krásná. Co tomu říkáš?
(Carl Anně hodí kolík a ta ho vrazí Aleeře do hrudi.)
Anna: Když chceš někoho zabít, udělej to a nemluv o tom.
Dracula: Využili tě, Gabrieli. Jako mě. Ale já jsem utekl. Ty můžeš taky.
(Vlkodlak po něm skočí.)
Dracula: Patřím do stejné hry, Gabrieli. Nemusíme však stát každý na jiné straně hrací desky.
(Dracula se přemění a začnou bojovat.)
Dracula: Je pozdě, příteli. Moje děti žijí.
Van Helsing: Pak jediný způsob, jak je zabít, je zabít vás.
Dracula: Správně.
Van Helsing: Tak to uděláme.
(Začne se měnit ve vlkodlaka.)
Dracula: Ne! To není možné!
Anna: Stříbrný kolík? Krucifix? Myslíte, že jsme to nezkusili? Stříleli jsme na něj, probodli ho, pokropili svěcenou vodou, probodli jsme mu srdce, a přece stále žije! Chápete to?! Nikdo neví, jak Draculu zabít.
Van Helsing: To jsem měl vědět o něco dřív.
Aleera: Zdravím tě, Anno.
Anna: Taky tě ráda vidím.
(Uplyne jiná scéna.)
Anna: Udělala jsem ti něco v minulém životě?
Aleera: Nehraj si na upejpavou, princezno. Vím, co se skrývá ve tvém roztouženém srdci.
Anna: Doufám, že máš srdce, Aleero, abych ti do něj mohla vrazit kůl.
Verona: Maryško, zabij toho cizince.
Maryška: S radostí.
Anna: Pánové, nyní vás odzbrojíme.
(Dav výstražně přistoupí blíž.)
Van Helsing: Můžete to zkusit.
(Dav ustoupí.)
Anna: Nepodrobíte se našim zákonům?
Van Helsing: Lidské zákony mi nic neříkají.
Anna: Dobře. Zabijte je.
Anna: Vy tam! Otočte se!
(Carl a Van Helsing se otočí.)
Anna: Chci vás vidět!
Van Helsing: Proč?
Anna: Tady cizincům moc nevěříme.
hrobník: Cizinci tu moc dlouho nevydrží.
(Bere Carlovi míry.)
hrobník: Sto sedmdesát centimetrů na na sedmdesát centimetrů.
hrobník: Vítejte v Transylvánii.
(Carl a Van Helsing se otočí a uvidí dav ozbrojených vesničanů.)
Carl: Takhle to chodí vždycky?
Van Helsing: Více méně.
kardinál: Aby sis to nevykládal špatně. O tvých výsledcích není pochyb, ale tvoje metody poutají příliš mnoho pozornosti. Vývěsky, že jsi hledán, nás netěší.
Van Helsing: Myslíte, že mě těší být nejhledanějším mužem v Evropě? Proč mi s Řádem nepomůžete?
kardinál: Protože neexistujeme!
Van Helsing: Tak já taky ne!
Van Helsing: Carle, ty jsi génius.
Carl: Génius s přístupem k nestálým chemikáliím.
Anna: Kristepane! To je Frankesteinova zrůda!
Frankenstein: Zrůda? Kdo je tady zrůda? Nikomu jsem nic zlého neudělal, a přitom mě všichni chtějí zabít!
Van Helsing: Něco tady je. A je to masožravé. Ať už je to cokoli, vypadá to na člověka. Má nohu číslo padesát. A zhruba sto šedesát kilogramů. Přes dvě stě padesát centimetrů, kulhá na pravou nohu a má tři měděné zuby.
Anna: Jak to můžete vědět?
Van Helsing: Stojí za vámi. Utíkejte.
Igor: Je mi to líto, pane. Stále to zkoušíme. Ale obávám se, že nejsme tak chytří jako doktor Frankenstein.
Dracula: Vskutku.
ženská: Co se stalo?
Carl: Prostě zemřeli.
(Ona mu skočí okolo krku a dá pusu na tvář.)
ženská: Jak se vám to splatím?
(Carl jí něco pošeptá do ucha.)
ženská: To nesmíte! Jste mnich!
Carl: Vlastně jsem jen fráter.
(Ženská se pousměje.)
Dracula: Dovol, abych se ti ještě jednou představil. Jsem hrabě Vladislaus Dragulia.
(Ukloní se.)
Dracula: Narozen v roce 1422. Zavražděn v roce 1462.
(Dracula si vyndá kolík ze srdce.)
Dracula: To je tvůj stříbrný kolík? Jak už je to dlouho? Tři sta, čtyři sta let? Ty se nepamatuješ, viď?
Van Helsing: Co bych si měl pamatovat?
Dracula: Jsi sám velký Van Helsing! Vyškolený mnichy a mullahy od Tibetu až po Istanbul. Chráněnec samotného Říma! Avšak stejně jako já všemi ostatními pronásledován.
Van Helsing: Rytíři Svatého zákona o vás vědí. A vy víte o mě.
Dracula: Je toho mnohem víc. Máme za sebou dlouhou historii, Gabrieli. Napadlo tě někdy, proč máš tak strašlivé noční můry? Vidíš strašné scény ze starověkých bitev.
Van Helsing: Odkud mě znáte?
(Uplyne chvíle.)
Dracula: Mám ti osvěžit pamět? Říct ti pár detailů ze tvé mrzké minulosti?
(Van Helsing ho napadne krucifixem, Dracula ho zničí.)
Dracula: Tuto konverzaci si nejspíš necháme na jindy.
(Van Helsing bodne Draculovi kolík do srdce.)
Van Helsing: Odpočívej v pokoji.
Dracula: Dobrý den, Gabrieli.
Dracula: Dokážu rozpoznat odvahu muže podle tlukotu jeho srdce. Většinou mi stačí se přiblížit a mohl bych na ten tlukot tančit. Je zvláštní, že vaše srdce je tak klidné.
Van Helsing: Už jste to někdy viděla?
Anna: Ne. Co to je?
Van Helsing: Potomci.
Anna: Cože?
Van Helsing: Muž se třemi nádhernými ženami čtyři sta let?
Anna: Nikdy jsem nebyla u moře. Vsadím se, že je úžasné.
Van Helsing: Pamatovat si ty, které jste milovala a o něž jste přišla, musí být asi horší, než nepamatovat si vůbec nic.
